Církev a pivo zdánlivě vůbec nejde dohromady. Ale není tomu tak. Možná to ani nevíte, ale církevní řády patřily k průkopníkům ve vaření piva. Zpočátku ovšem mniši vařili pivo pouze pro svoji potřebu anebo pro pohoštění poutníků. Církev a pivo patří k sobě. Historicky postní nápoj mnichů bylo pivo. To muselo být hodně husté, protože třeba nic jiného během postu jako zdroj nějaké výživy neměli.
O vývoji vztahu církve a piva pojednává výstava Církev a pivo, kterou můžete do konce srpna navštívit v Západočeském muzeu v Plzni. V roce 1614 papež poprvé oficiálně pivu požehnal a od té doby nastal poměrně prudký a významný rozvoj pivovarů. Je zajímavé, že církev byla průkopníkem v pivovarské oblasti i ohledně technologií výroby, že na církevní půdě vznikaly jak minipivovary, což v tu dobu představovaly farní pivovary. Potom střední pivovary, které fungovaly v rámci děkanství a arciděkanství, kdy už si arciděkan často k tomu pořídil i malou chmelnici. A vrchol církevního pivovarnictví samozřejmě představovaly velké klášterní pivovary, které se začínaly rozvíjet od 16.století, ale hlavní boom nastal ve století 17., kdy klášterní pivovary představovaly jeden z hlavních zdrojů příjmu jednotlivých klášterů a jednotlivých církevních řádů a pomáhaly finančně podporovat jejich jinou činnost, ať už se jednalo o zabezpečení finanční špitálů, škol a další činnosti. Ten vrchol v podstatě byl v tom středověku, protože kromě toho, že to plnilo výživovou část obyvatelstva, protože dneska víme, že ta nefiltrovaná kvasnicová piva jsou hutná, výživná, připravovalo se z toho spoustu polévek, pokrmů a tak dále, ale také na druhé straně to přinášelo jednu věc, kterou vlastně nikdo nedokázal určit. A to bylo zajímavé, že se tvrdilo, že pijáci piva netrpí různými morovými ránami a infekcemi. Dneska víme proč. Protože tito obyvatelé pivovaru, neboli kláštery pili to pivo, protože to bylo součástí denní konzumace. Ta piva asi nebyla bůhvíjak silná. Ale vyhnuli se vlastně té infikované vodě.
Dnes můžeme říct, že v tom boomu moderního minipivavarnictví se najdou už i první vlaštovky z oblasti církve. Určitě musíme zmínit Želivský klášter, Biskupský pivovar v Litoměřicích, další vlaštovka. A leckterý současný pivovar rád odkáže na to, že má svoji církevní tradici. Asi není nutnost přímo se spojit s tou výrobou, ale přesto ta církev v tom hraje velkou roli, protože je tady historická tradice. A druhá věc je, že církev se stává tím, že je majitelem těchto pivovarů, velice spolehlivou, dobrou značkou. Církev má dodnes k pivu velice pozitivní vztah. Například plzeňský biskup Tomáš Holub převzal po svém předchůdci Františku Radkovském jednu velice milou povinnost. Je jím tradiční žehnání várky plzeňského piva pro Vatikán.
První písemná zmínka o vaření piva u nás pochází odsud - z Břevnovského kláštera. Je z roku 993. Břevnovský klášter je nejstarší mužský klášter na území českých zemí a od roku 993 se tady žije podle řehole Benediktovy. A Benedikt, který žil na přelomu 5. a 6. století, založil svoji řeholi na tom, že jeho mniši žijí podle hesla Modli se a pracuj. tedy rozvíjej svůj život duchovní i fyzický. A k tomu fyzickému rozvoji vždycky patřilo nejen pro samotný klášter, ale pro celé okolí, že vlastně vytvářeli všechno, co udržuje život. Našli bychom vždycky bylinkářské zahrady, našli bychom všechno, co pomáhá léčit člověka. A samozřejmě s tím souvisí to, že v klášteřích se začalo také vařit pivo.
Dneska se v Břevnovském klášteře vaří pivo v bývalých klášterních stájích. Asi 75 procent produkce tvoří český ležák, to znamená tradiční české pivo. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterovaná. je to minipivovar. Pak vyrábí další 4 druhy - tmavý ležák, módní druh piva IPA, silný ležák dvacítku a stout, což je vlastně takovej silnej Guinness. Vyrábíz zde ještě další dva ležáky. Světlý jednak na svatého Václava a jednak na 14.ledna, kdy je vlastně výročí posvěcení kláštera. Pro tyhle dvě piva používá pivovar chmel z vlastní chmelnice.
Pronajímání pivovaru soukromým nájemcům nebylo v minulosti nic neobvyklého. Kupříkladu ve Strahovském klášteře pronajímali mniši svůj pivovar už od 18.století. Nejstarší doklady o možnosti vařit pivo, tedy to várečné právo, jak se říká, jsou ze 14.století. Bylo to v Oboře strahovské u Svatého Jána. Později Kašpar Questenberk roku 1629 zakládá pivovar, který je v současné lokaci. A vlastně tam se rozvíjí potom to pivovarnictví směrem pro potřeby kláštera, ale také to pivo je dáváno i do několika hostinců tady v okolí Malé Strany nebo Hradčan jako takových. Ten samotný pivovar potom nebyl plně v rukou kláštera, ale pronajímal se. Tak to fungovalo do roku 1907. První světová válka a tak dále. No a pak přišla 50.léta a už se nikdy neobnovil. Když byl navrácen po roce 1989 klášter zase řádu, ty záměry byly vrátit ho do těch původních prostor, což se podařilo, a první várka byla uvařena roku 2001 na slavnost svatého Norberta. A to pivo, které se vaří dnes na Strahově, tak má název taky Svatý Norbert. Strahovský pivovar představuje odlišný model fungování pivovaru, než jaký zvolili v Břevnovském klášteře. Tady vaří pivo výhradně pro místní restauraci. Zdejší specialitou je polotmavý ležák.
Vedle klášterních pivovarů existovaly ještě farní pivovary. Na tuto tradici navázali v Neratově uprostřed Orlických hor a blízko polských hranic, kde při místní farnosti vznikl velice zajímavý a bohulibý projekt pomoci lidem s postižením. Jeho součástí je i minipivovar a restaurace, která funguje jako chráněná dílna. Sdružení Neratov vzniklo v roce 1992, a to tím, že sem přišel páter Josef Suchár. On shodou okolností kdysi dal slib, že když to padne a mohl by sloužit veřejně, že by rád obnovil tady to poutní místo, vesnici a společně s nějak postiženými lidmi. Poutní kostel byl zdevastovaný, rostly tady už stromy, klenba byla zhroucená a v Neratově bydleli už jenom chalupáři. Stálí obyvatelé, kteří byli původní, byli jenom dva. Dnes projekty v Neratově dávájí práci asi 250 lidem. Ročně sem přichází mezi 20 a 30 tisíci poutníků. Sdružení 2 roky provozuje taky pivovar a hospodu. Vaří výhradně spodně kvašený piva z českých surovin. Sortiment sestává z desítky, jedenáctky a dvanáctky. Jubilejní pivo dělájí na Velikonoce a na nějaké svátky, například Mariánskou pouť.
Příklad z Neratova ukazuje, že vaření piva, jeho konzumace mohou přinášet mnoha lidem dobro a užitek.
( zdroj: Křesťanský magazín ČT )